AML Statement

SYSTÉM VNITŘNÍCH ZÁSAD,

POSTUPŮ A KONTROLNÍCH OPATŘENÍ

K NAPLNĚNÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH

ZÁKONEM Č. 253/2008 SB.

I. Vymezení pojmů

I.1. Úvod 

I.2. Obecné pojmy 

I.3. Definice politicky exponované osoby 

I.4. Definice skutečného majitele 

I.5. Definice ovládající osoby 

II. Navazování obchodního vztahu

II.1. Postup před navázáním obchodního vztahu 

II.2. Postup při první identifikaci klienta 

II.3. Postup při zjišťování politicky exponované osoby 

II.4. Postup při ověřování mezinárodních sankcí 

II.5. Postup při první kontrole klienta 

II.7. Navázání obchodního vztahu 

II.8. Zákaz navázat obchodní vztah

III. Obchodní vztah s klientem

III.1. Povinnosti v době trvání obchodního vztahu 

III.2. Aktualizace údajů 

III.3. Kontrola klienta v průběhu trvání obchodního vztahu 

III.4. Zákaz poskytnout službu a povinnost ukončit obchodní vztah

IV. Podezřelý obchod

IV.1.Výčet znaků podezřelých obchodů a jejich posuzování 

IV.2.Oznámení podezřelého obchodu 

IV.3.Odložení splnění pokynu klienta

V. Další povinnosti

V.1. Informační povinnost 

V.2. Povinnost mlčenlivosti 

V.3. Povinnost školit zaměstnance 

V.4. Povinnost vypracovat hodnotící zprávu 

V.5. Zaznamenávání a uchovávání informací a dokumentů 

V.6. Požadavek zpětné rekonstruovatelnosti 

V.7. Automatizované naplňování zásad, postupů a opatření

V.8. Povinnost posuzovat předpisy a aktualizovat je

VI. Vnitřní kontrola

VI.1. Kontrola a postihy 

VI.2. Změny předpisů

I. Vymezení pojmů

I.1. Úvod

§1 Předmět úpravy

(1)  Společnost  AJN  TECH  v  rámci  svého  podnikání  poskytuje  služby, 

které mohou být klientem zneužity k legalizaci výnosů z trestné činnosti

nebo k financování terorizmu.

(2) Aby  bylo  možno  tuto  nezákonnou činnost účinně potírat, ztížit ji nebo jí 

zcela  zabránit,  ukládají  platné  právní  předpisy  České  republiky

společnosti AJN TECH plnit řadu povinností. K tomuto účelu vydává

společnost  AJN  TECH  tento  závazný  dokument  – Systém vnitřních

zásad,  postupů  a  kontrolních  opatření,  který  transponuje  zákonné

povinnosti do prostředí služeb poskytovaných společností.

(3) Legalizací  výnosů  z  trestné  činnosti  (laicky  „praní  špinavých  peněz“)  se 

zjednodušeně  rozumí  činnost,  kdy  klient  využívá  služeb  společnosti AJN

TECH  s.r.o.,  aby  zakryl  nelegální  původ  svého  majetku  nebo  ztížil  jeho

zpětné  vystopování.  K  legalizaci  výnosů  z  trestné  činnosti  používají

pachatelé  podobných  metod  jako  k  financování  terorismu,  proto  bylo

potírání  těchto  dvou  nezákonných  aktivit spojeno a provádí se souběžně

téměř stejnými metodami. Podobnými pravidly jako společnost AJN TECH

s.r.o. jsou vázané podobné typy podnikání nejen v České republice ale i v

ostatních  zemích,  jelikož  praní  špinavých  peněz  a  financování  terorizmu

má téměř vždy mezinárodní rozměr.

(4) Dále,  společnost  AJN  TECH  musí  také  uplatňovat  sankční  opatření 

(podobně  jako  kdokoliv  jiný),  které  Česká  republika  uplatňuje  vůči

poměrně  široké  skupině  fyzických  a  právnických  osob.  To  znamená

neustále  ověřování,  zda  se  na  klienta  vztahují  mezinárodní  sankce  nebo

nikoliv, případně i plnění dalších zde uvedených postupů.

(5) Nedodržování  postupů  podle  tohoto  dokumentu  bude  mít  v  praxi  s 

vysokou pravděpodobností za následek porušení nebo zanedbání zákonem

stanovených povinností se všemi následky.

I.2. Obecné pojmy

§2 AML zákon

(1)  AML zákonem se pro účely tohoto dokumentu rozumí zákon č. 253/2008 

Sb.  o  některých  opatřeních  proti  legalizaci  výnosů  z  trestné  činnosti  a

financování terorismu, v aktuálně platném znění.

§3 Legalizace venous z trestné činnosti

(1)  Legalizací  výnosů z trestné činnosti se podle AML zákona rozumí jednání 

sledující  zakrytí  nezákonného  původu  jakékoliv  ekonomické  výhody

vyplývající  z  trestné  činnosti  s  cílem  vzbudit  zdání,  že  jde  o  majetkový

prospěch  nabytý  v  souladu  se  zákonem;  uvedené  jednání  spočívá

například:

(a)  v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné 

činnosti,  za  účelem  jeho  utajení  nebo  zastření  jeho  původu  nebo

za  účelem  napomáhání  osobě,  která  se  účastní  páchání  takové

činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání,

(b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu 

majetku  nebo  nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k

majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,  

(c)  v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím,

že pochází z trestné činnosti, nebo §3.

(d) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem

jednání uvedeného v předchozích bodech.

§4 Financování terorismu

(1) Financováním terorismu je podle AML zákona:

(a)  shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného 

majetku  s  vědomím,  že  bude,  byť i jen zčásti, použit ke spáchání

trestného  činu  teroru,  teroristického  útoku  nebo  trestného  činu,

který  má  umožnit  nebo  napomoci  spáchání  takového  trestného

činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke

spáchání takového trestného činu, nebo

(b) jednání  vedoucí  k  poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele 

trestného  činu  teroru,  teroristického  útoku  nebo  trestného  činu,

který  má  umožnit  nebo  napomoci  spáchání  takového  trestného

činu,  nebo  osoby  pachateli  blízké  ve  smyslu  trestního  zákona,

nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění.

(2)  Financováním  terorismu  se  podle  AML  zákona  rozumí  financování  šíření

zbraní  hromadného  ničení,  tj.  shromažďování  nebo  poskytnutí  peněžních

prostředků či jiného majetku s vědomím, že budou, byť i jen zčásti, použity

šiřitelem  zbraní  hromadného  ničení  nebo  budou  použity  k  podpoře šíření

takových  zbraní  v  rozporu  s  požadavky  mezinárodního  práva.  Není

relevantní,  zda  uvedené  činy  byly  nebo  mají  být  spáchány  zcela  nebo

částečně na území České republiky nebo v zahraničí.

§5 Povinná osoba

(1)  Společnost  AJN  TECH,  se  sídlem  Nademlejnská  600/1,  Hloubětín, 

198  00  Praha  9,  poskytuje  služby  související  s  virtuálními  aktivy.

Společnost je tedy podle AML zákona povinnou osobou.

§6 Klient

(1)  Klientem  se  pro účely tohoto dokumentu rozumí kterákoliv fyzická nebo

právnická osoba:

(a)  se kterou společnost AJN TECH navázala obchodní

vztah, nebo

(b) která  vstoupila  se  společnosti  AJN  TECH  do  jednání  o 

navázání  obchodního  vztahu  (tj.  projevila  zájem  o  navázání

obchodního  vztahu)  nebo  se  kterou  společnost  AJN  TECH

obchodní vztah již ukončila

(c)  která  se  stává  uživatelem  virtuálních  aktiv společnosti AJN TECH

s.r.o.

(d) osoba, která je disponentem služeb jiného klienta (např. má právo 

na  základě  plné  moci,  kterou  musí  společnost  uchovat,  zadávat

příkazy k virtuálním aktivům).

(2)  Není  přitom  rozhodující,  zda  se  jedná  o  fyzickou  nebo  právnickou osobu

podnikající  nebo  nepodnikající.  U  právnické  osoby  se  má  za  to,  že  za  ni

vždy  jedná  konkrétní  fyzická  osoba  (např.  člen  statutárního  orgánu,

zaměstnanec apod.).

§7 Služba virtuálních aktiv

(1)  Službou  spojenou  s  virtuálními  aktivy  se  pro  účely  tohoto  dokumentu

rozumí  jakékoliv  nakládání  s  majetkem  klienta  nebo  poskytnutí  služby

klientovi uvedené v § 4 odst. 8 AML zákona a obsahuje následující služby:

(a) Služba virtuální peněženky:

(i)

se  rozumí  služba,  v

jejímž  rámci  jsou  pro  klienty

generovány  klíče  nebo  uchovávány  šifrované  klíče  klientů,

které  lze  použít  pro  účely  uchovávání, ukládání a převodu

virtuálních aktiv;

(b) Služba výměny virtuálních aktiv

(i)

se  rozumí  služba,  s  jejíž  pomocí  osoba  vyměňuje virtuální

aktiva za fiat měnu nebo fiat měnu za virtuální aktiva nebo

virtuální aktiva za jiná virtuální aktiva;

(c)  která  není  uvedena  v  předchozí  odrážce,  ale  je  s  takovou

činností přímo spojená.

(2) Virtuálním aktivem se podle § 4 odst. 9 AML zákona rozumí elektronicky

uchovatelná nebo převoditelná jednotka, která je schopna:

(a)  způsobilá  plnit  platební,  směnnou  nebo  investiční  funkci,  bez 

ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, pokud se nejedná o

(i)  cenný  papír,  investiční  nástroj,  nebo  peněžní  prostředek

podle zákona o platebním styku,

(ii)  jednotku  podle  §  3  odst.  3  písm. c) bodů 4 až 7 zákona o

platebním styku, nebo

(iii)  jednotku,  kterou  je  prováděna  platba  podle  §  3  odst.  3

písm. e) zákona o platebním styku, nebo

(b) jednotkou  podle  písmene  (a)  bodu  (ii)  a  kterou  lze  v  konečném 

důsledku  zaplatit  pouze  za  úzce  vymezený  okruh  zboží  nebo

služeb,

který

zahrnuje

elektronicky  uchovatelnou  nebo

převoditelnou jednotku podle písmene (a).

§8 Obchodní vztah

(1)  Obchodním vztahem se rozumí smluvní vztah mezi klientem a společností 

Standard Coinсі s.r.o., na jehož základě jsou klientovi poskytovány služby 

spojené  s  virtuálními aktivy. Obchodní vztah vzniká nejčastěji na základě

rámcové  smlouvy  o  poskytování  služeb  spojených  s  virtuálními  aktivy.

Společnost  AJN TECH poskytuje služby spojené s virtuálními aktivy

pouze  na  základě  obchodního  vztahu,  nikoliv  na  základě  smlouvy  o

jednorázové platební transakci.

§9 Pokyn klienta

(1)  Pokynem klienta se rozumí jakýkoliv pokyn vydaný klientem nebo osobou 

oprávněnou  jednat  v  této  věci  jménem  klienta, který ukládá společnosti

AJN  TECH  poskytnout  službu  spojenou  s  virtuálními  aktivy  nebo

provést  další  úkon  v  rámci  poskytované  služby  spojené  s  virtuálními

aktivy, například příkaz k virtuálnímu aktivu.

(2) Není  přitom  rozhodující,  jakou  cestou  byl  pokyn klienta společnosti AJN 

TECH  s.r.o.  předán  (elektronicky,  telefonicky,  osobně  a  jinak).  Dále  není

rozhodující, zda byl pokyn klienta akceptován či nikoliv.

§10 Personální vymezení

(1)  Povinnosti  stanovené  tímto  dokumentem  se  vztahují  na  určité  skupiny 

zaměstnanců  –  především  na  zaměstnance,  AML officera a zodpovědnou

osobu. Dále se vztahují také na kteroukoliv osobu, která se může setkat s

podezřelým  obchodem  (kapitoly  IV.1  –  IV.3)  nebo  provádí  kteroukoliv

činnost  popsanou  tímto  dokumentem, případně i na jiné osoby. Všechny

tyto osoby se pak potenciálně mohou setkat s obchodem podezřelým ze

snahy o ML-FT.

(2) Není  důležité,  zda se jedná o přímého zaměstnance nebo zda se jedná o 

práci vykonávanou na základě jiného vztahu nebo bez jakéhokoliv vztahu

(i jako bezplatná výpomoc).

(3) Pokud  není  společnost AJN TECH schopna personálně zajistit úplné 

a  bezchybné  plnění  povinností  stanovené  tímto  dokumentem  a

Hodnocením  rizik,  musí  činnost  v  oblasti  služeb  spojených  s  virtuálními

aktivy  omezit  nebo  dokonce pozastavit do doby, než tento závadný stav

pomine,  pokud  to  ovšem  není  v  konfliktu  s  povinnostmi  stanovenými

zákonem  o  platebním  styku,  případně  jinými  právními předpisy. To platí

např.  v  případě  náhlého  výpadku  zaměstnanců  a  nahrazením  dočasnou

nedostatečně  zkušenou  výpomocí.  Činnosti  v  oblasti  předcházení  ML-FT

musí  být  tak  v  každém  okamžiku  dostatečně  personálně  zabezpečené

(jak  kvalitativně,  tak  i  kvantitativně).  Odpovědnost  za  splnění  této

povinnosti má zodpovědná osoba.

(4) Dále,  zodpovědná osoba je zodpovědná za výběr osob, které jsou vázané 

tímto  dokumentem.  Zodpovědná  osoba  vždy  před  přijetím  nového

zaměstnance  na  pozici  dotčenou  tímto  dokumentem,  nebo  před

přeřazením  stávajícího  zaměstnance  na  tuto  pozici,  ověří,  zda  je  tento

zaměstnanec  schopen  plnit  povinnosti  stanovené  tímto  dokumentem.

Jedná se o následující schopnosti:

(a)  dostatečné jazykové vybavení zaměstnance, aby zvládl komunikaci

s typickým klientem

(b) dostatečné  povědomí  zaměstnance  o  řídících  a  vlastnických 

strukturách  klienta,  kterým  je  právnická  osoba,  aby  mohl

bezchybně plnit povinnosti v případě tohoto typu klienta

(c)  dostatečné  schopnosti  v  oblasti  práce  s  počítačem  a  software, 

který  je  využíván,  aby  byl  zaměstnanec  schopen  úplně  využívat

těchto prostředků k plnění svých povinností

(d) dostatečné  a  profesionální  způsoby  a  integrita  v  jednání  s 

klientem,  aby  byl  schopen  správně  komunikovat  požadavky  na

identifikaci  a  případnou  kontrolu  klienta  (vysvětlit  klientovi

důvody  požadovaných  informací  a  trvat  na  nich,  nenechat  se

„přesvědčit“ klientem)

(e) dostatečné

znalosti

všech

postupů

stanovených

tímto

dokumentem  a  Hodnocením  rizik,  které  zaměstnanec  dosáhne

školením  podle kapitoly V.3, které musí být provedeno nejpozději

před  prvním  úkonem,  který  zmiňuje  tento  dokument  nebo

Hodnocení rizik.

§11 Zaměstnanec

(1)  Zaměstnancem  se  pro  účely  tohoto  dokumentu  rozumí  každá  osoba, 

která v rámci plnění svých pracovních povinností jménem společnosti AJN

TECH s.r.o.:

(a)  je  pověřena

jednáním  o  navázání  obchodního  vztahu  s

potenciálním klientem, nebo

(b) je pověřena navázáním obchodního vztahu s klientem, nebo  

(c)  jedná  s  klientem  o poskytnutí služby spojené s virtuálními aktivy

nebo přijímá pokyny klienta, nebo

(d) provádí  jednotlivé úkony poskytování služby spojené s virtuálními

aktivy klientovi (byť jen dílčí), nebo

(e) se  jakýmkoliv  způsobem  podílí  na  jednání  s  klientem  nebo  na 

činnostech  souvisejících  s  poskytnutím  služeb  spojených  s

virtuálními aktivy.

(2) Zaměstnancem je jak přímý zaměstnanec, tak i osoba, která tuto činnost

vykonává  na  základě  jiného  vztahu,  než  je  pracovní  smlouva,  včetně

zprostředkovatele.

(3)  Zaměstnancem  je  dále  také  osoba,  která  jinak  zaměstnancem  není,  ale

byla (byť jen dočasně) pověřena činností, které provedení zaměstnanci ukládá

tento dokument.

§12 Osoba spojená s klientem

(1)  Osobami  spojenými  s  klientem  se  pro  účely  tohoto  dokumentu  rozumí

všechny následující osoby (fyzické nebo právnické):  

(a)  statutární orgán klienta nebo jeho člen  

(b) skutečný majitel nebo ovládající osoba klienta  

(c)  zástupce klienta vůči společnosti AJN TECH  

(d) osoba, která je klientem zmocněna k provádění obchodů (zadávání

příkazů k virtuálním aktivům).

§13 AML officer

(1)  Osobou označenou v tomto dokumentu jako AML officer se rozumí osoba, 

která  je  pověřena  zabezpečováním  souladu  podnikání  společnosti  AJN

TECH  s.r.o.  s právními předpisy v oblasti předcházení legalizaci výnosů z

trestné  činnosti,  financování  terorismu  a  uplatňování  mezinárodních

sankcí.  Jedná  se  zejména  o  zabezpečování  souladu  s  následujícími

předpisy:

(a)  AML zákon  

(b) zákon č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí  

(c)  vyhláška  č.  67/2018  Sb.  o  některých  požadavcích  na  systém 

vnitřních  zásad,  postupů  a  kontrolních  opatření  proti  legalizaci

výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

(d) uznávané AML standardy sdělené Českou národní bankou.

(2) Obecně se má za to, že AML officer je osoba přímo nadřízená zaměstnanci,

který  je  pověřen navazováním obchodního vztahu nebo jednáním ohledně

poskytnutí služby spojené s virtuálními aktivy.

(3)  Osoba,  která  byla  určena  ve  společnosti AJN TECH pověřená funkcí

AML officera, je uvedena v příloze č. 2.

§14 Zodpovědná osoba

(1)  Zodpovědná  osoba  je  osoba  určená  statutárním  orgánem  povinné osoby 

pro  dohled  a  zajištění  dodržování  povinností stanovených AML zákonem.

Toto  určení  musí  subjekt  písemně  formalizovat a jmenovaná osoba musí

být  potvrzena  do  60  dní  od  okamžiku,  kdy  na  subjekt  začnou  působit

AML  povinnosti  nebo  po  skončení  členství  předchozího  jmenovaného

člena  ve  statutárním  orgánu.  V  případě,  že  statutární orgán tvoří pouze

jeden  člen,  tento  člen  automaticky  přebírá  odpovědnost  zodpovědné

osoby za dodržování AML zákona.

(2) Zodpovědnou  osobou  povinné  osoby  se  pro  účely  tohoto  dokumentu

rozumí kterýkoliv člen statutárního orgánu povinné osoby.

§15 Hodnota služby spojené s virtuálními aktivy

(1)  Hodnotou  služby  spojenou  s  virtuálními  aktivy  se  pro  účely  tohoto 

dokumentu rozumí celková hodnota majetku, která je předmětem služby

spojené s virtuálními aktivy. Je to hodnota majetku, který dává k dispozici

klient  společnosti  AJN  TECH pro účely poskytnutí služby spojené s

virtuálními  aktivy,  resp.  která  má  být  převedena,  směněna  nebo  jinak

použita.  U  služeb  spojených  s  virtuálními  aktivy,  které  spolu  souvisí,  je

hodnotou služby spojené s virtuálními aktivy jejich součet.

Přepočet částek

(1)  Částkou,  která  je  uvedena  ve  měně  euro  (EUR),  se  pro  účely 

tohoto  dokumentu  rozumí  odpovídající  hodnota  ve  kterékoliv

měně  stanovená podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou

a platného pro aktuální den. Pokud tento kurz ještě není v tomto

dni k dispozici, použije se kurz platný pro předchozí den. Aktuální

kurzovní

(2) lístek

ČNB

lze

najít

na

adrese:

https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy

trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/.

Závaznost pro třetí osoby

(1)  Postupy uvedené v tomto dokumentu jsou závazné také pro osoby 

jednající  při  poskytování  služeb  spojených  s  virtuálními  aktivy

nebo  navazování  obchodních  vztahů  jménem  nebo  na  účet

společnosti AJN TECH, zejména pro pověřené zástupce (dále

jen  „zástupce“).  Zodpovědná  osoba  zajistí,  že  zástupce  tyto

postupy  příjme  za  své nebo je úplně integruje do svých vlastních

interních  postupů,  a  bude  se  nimi  řídit. Zodpovědná osoba zajistí

také kontrolu plnění povinností stanovených tímto dokumentem v

prostředí zástupce.

I.3. Definice politicky exponované osoby

Politicky exponovaná osoba – definice

(1)  Politicky  exponovanou  osobou  (zkráceně  „PEP“  z  Politically 

Exposed Person) se podle AML zákona rozumí fyzická osoba, která

je  nebo  byla  ve  významné  veřejné  funkci  s  regionálním,

celostátním nebo ještě rozsáhlejším významem, např.:

(a)  vedoucí představitel územní samosprávy – starosta obce a

města, primátor, hejtman kraje,

(b) vedoucí  představitel  územní  samosprávy  cizí  země  s 

federativním uspořádáním – vedoucí představitel zemských

orgánů, členové zemské vlády a parlamentu apod.,

(c)  hlava  státu,  předseda  vlády,  vedoucí  ústředního  orgánu 

státní  správy  (např.  ministr)  a  jeho  zástupce  (náměstek

nebo státní tajemník),

(d) člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany,  

(e) soudce  nejvyššího  soudu,  ústavního  soudu  nebo  jiného

nejvyššího justičního orgánu,

(f)  člen bankovní rady centrální banky,  

(g) vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru,  

(h) člen  statutárního  orgánu  nebo  zástupce  člena  (v  případě, 

je  členem  statutárního  orgánu  právnická  osoba)

že

obchodní korporace ovládané státem,

(i)  velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise,  

(j)  nebo  fyzická  osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo

vykonávala  v  jiném  státě,  orgánu  EU  nebo  v  mezinárodní

organizaci.

(2) Za PEP se rovněž považuje osoba blízká k výše uvedené

osobě, zejména:

(a)  příbuzní  v  přímé  linii  –  rodiče,  prarodiče  atd.,

děti, vnuci, pravnuci atd.

(b) sourozenec,  manžel,  manželka,

partner,

partnerka

(c)  tj. příbuzní partnera – zeť, snacha, tchán, tchýně 

(d) osoba, která s ní trvale žije  

(e) osoba  v  rodinném  poměru  nebo  obdobném  poměru  k  ní, 

pokud  by  újmu,  kterou  utrpěla  jedna  osoba,  druhá  osoba

důvodně pociťovala jako vlastní újmu.

(3) Za PEP se rovněž považuje osoba z jejího "podnikatelského okolí", která:

(a)  je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické 

osoby  nebo  svěřenského  fondu  jako  osoba  v  prvním

odstavci,

(b) je  povinné  osobě  známo,  že  je  v  blízkém  podnikatelském 

vztahu s osobou v prvním odstavci; tím se myslí materiální

provázanost  v  rámci  podnikatelské  činnosti,  kdy  prospěch

nebo  újmu  jedné  osoby  by  mohla  druhá  osoba  důvodně

pociťovat jako prospěch či újmu vlastní,

(c)  je skutečným majitelem právnické osoby nebo svěřenského 

fondu,  o  kterém  je  povinné  osobě  známo,  že  byly

vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v prvním odstavci.

I.4. Definice skutečného majitele

Skutečný majitel právnické osoby

(1)  Skutečný  majitel  se  vždy  váže  pouze  s právnickou osobou. Podle 

zákona  č.  37/2021  Sb.,  o  evidenci  skutečných  majitelů,  se

skutečným  majitelem  rozumí  každá  fyzická  osoba,  která  je

konečným  příjemcem  nebo  osobou  s  rozhodujícím  vlivem.  Má  se

za  to,  že  při  splnění  podmínek  uvedených  v  předchozí  větě  je

skutečným majitelem je následující osoba:

(a)  V případě obchodní korporace (obvykle s.r.o., a.s. apod.) je

skutečným majitelem fyzická osoba:

(i)

která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní

(ii)

(iii)

(iv)

ve  shodě  disponuje více než 25 % hlasovacích práv

této  obchodní  korporace  nebo  má  podíl  na

základním kapitálu větší než 25 %, nebo

která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní

ve  shodě  ovládá  osobu  uvedenou  v  předchozím

bodě, nebo

která  má  být  příjemcem  alespoň  25  %  zisku

této obchodní korporace, nebo

která  je  členem  statutárního  orgánu,  zástupcem

právnické  osoby v tomto orgánu anebo v postavení

obdobném  postavení  člena  statutárního  orgánu,

není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle

předchozích bodů.

(b) V  případě

spolku,  obecně  prospěšné

společnosti,

společenství  vlastníků

jednotek,  církve,  náboženské

společnosti  nebo  jiné  právnické  osoby  podle  zákona

upravujícího postavení církví a náboženských společností je

skutečným majitelem fyzická osoba:

(i) 

(ii)

(iii)

která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv, nebo

která  má  být  příjemcem  alespoň  25  %  z  jí

rozdělovaných prostředků, nebo

která  je  členem  statutárního  orgánu,  zástupcem

právnické  osoby v tomto orgánu anebo v postavení

obdobném  postavení  člena  statutárního  orgánu,

není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle

předchozích bodů.

(c)  V  případě  nadace,  ústavu,  nadačního  fondu,  svěřenského 

jiného  právního  uspořádání  bez  právní

fondu  nebo

osobnosti  fyzická  osoba  nebo  skutečný  majitel  právnické

osoby, je skutečným majitelem osoba, která je v postavení:

(i) 

(ii) 

(iii) 

(iv)

zakladatele, a dále

svěřenského správce, a dále

obmyšleného, a dále

osoby,  v  jejímž  zájmu  byla  založena  nebo  působí

nadace,  ústav,  nadační  fond,  svěřenský  fond  nebo

jiné  uspořádání  bez  právní  osobnosti,  není-li  určen

obmyšlený, a dále

(v)

osoby  oprávněné  k  výkonu  dohledu  nad  správou

nadace,  ústavu,  nadačního  fondu,  svěřenského

fondu  nebo  jiného  právního  uspořádání  bez  právní

osobnosti.

I.5. Definice ovládající osoby

Ovládající osoba

(1)  Ovládající  osobou se podle § 74 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o 

obchodních  společnostech  a  družstvech  (zákon  o  obchodních

korporacích),  rozumí  fyzická  nebo  právnická  osoba,  která může v

obchodní  korporaci  přímo  či  nepřímo  uplatňovat  rozhodující  vliv.

Nepřímým  vlivem  se  rozumí  vliv vykonávaný prostřednictvím jiné

osoby či jiných osob.

(2) Ovládající osobou je nebo jsou:

(a)  vždy  osoba,  která  je  většinovým  společníkem,  ledaže  je  v

dalších bodech určeno jinak, a dále

(b) osoba řídící koncern (§ 79 zákona č. 90/2012 Sb.) 

(c)  osoba,  která  může  jmenovat  nebo  odvolat  většinu  osob, 

které  jsou  členy  statutárního  orgánu  obchodní  korporace

nebo  osobami  v  obdobném  postavení  nebo  členy

kontrolního  orgánu  obchodní  korporace,

jejímž

je

společníkem,  nebo  může  toto  jmenování  nebo  odvolání

prosadit, nebo

(d) ten,  kdo  nakládá  s  podílem  na  hlasovacích  právech 

představujícím  alespoň  40%  všech  hlasů  v  obchodní

korporaci,  ledaže  stejným  nebo  vyšším  podílem  nakládá

jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě, nebo

(e) osoby  jednající ve shodě, které společně nakládají podílem 

na  hlasovacích  právech představujícím alespoň 40% všech

hlasů  v  obchodní  korporaci,  ledaže  stejným  nebo  vyšším

podílem  nakládá  jiná  osoba  nebo  jiné  osoby  jednající  ve

shodě, nebo

(f)  osoba, která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní 

ve  shodě  získá  podíl  na  hlasovacích  právech  představující

alespoň  30%  všech  hlasů  v  obchodní  korporaci  a  tento

podíl  představoval  na  posledních  3  po  sobě  jdoucích

jednáních  nejvyššího  orgánu  této  osoby  více  než  polovinu

hlasovacích práv přítomných osob.

II. Navazování obchodního vztahu

II.1. Postup před navázáním obchodního vztahu

Postup před navázáním obchodního vztahu

(1)  V  případě,  že  klient  projeví  zájem  o  navázání  obchodního vztahu 

se společností AJN TECH, musí být vždy proveden následující

postup.  Zaměstnanec,  který  je  pověřen  jednáním  s  klientem  o

navázání obchodního vztahu:

(a)  zavede  složku  (jako  fyzický  nebo  virtuální  prostor),  ve 

které  se  uchovávají  všechny  informace  a  doklady  podle

tohoto  systému  vnitřních  zásad  vztahující  se  k  tomuto

obchodnímu  vztahu  nebo  klientovi  (nebyla-li  vytvořena

dříve), dále

(b) podle  kapitoly  č.  II.2  provede  první  identifikaci  klienta 

(nebyla-li  provedena  dříve)  –  postupem  odpovídajícím

tomu, zda je klient fyzickou nebo právnickou osobou a dále

(c)  podle kapitoly č. II.5 provede první kontrolu klienta  

(d) podle kapitoly č. II.6 sestaví rizikový profil klienta podle

rizikového hodnocení

(e) poskytne  tyto  informace  AML  officerovi,  ten  je  posoudí  a 

rozhodne,  zda  bude  obchodní  vztah  navázán  nebo  nikoliv;

AML  officer  bere  při  posuzování  v  úvahu  zejména

povinnosti  podle  kapitoly  č.  II.8  a  dále  rizikový  profil

klienta, zejména je-li typu B, C, D nebo dokonce E.

(2) Až poté, co byl úplně proveden výše uvedený postup (a v závislosti

na

jeho  výsledku)  může  zaměstnanec  oprávněn

jednat  za

společnost  AJN  TECH  navázat  obchodní  vztah  a  AJN  TECH

s.r.o.  může  zahájit  poskytování  služeb  v  rámci  tohoto obchodního

vztahu.

(3)  Pokud  se  ukáže,  že  je  klientem  PEP,  navázání  obchodního vztahu

musí  schválit  statutární  orgán  společnosti AJN TECH (včetně

případu,  kdy  je  klientem  právnická  osoba,  vůči  které  se  uplatní

povinnosti jako vůči PEP).

Osoby  oprávněné  jednat  jménem  klienta  ve  věci  navázání

obchodního vztahu

(1)  Ve  věci  navázání  obchodního  vztahu  je  oprávněn  jednat  pouze 

klient  (tj.  klient  sám,  jeho  statutární  orgán  nebo  člen  jeho

statutárního orgánu), nebo dále osoba, která byla k tomu klientem

zmocněna, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník.

(2) Zmocnění  se  prokazuje  plnou  mocí  s  ověřeným  podpisem 

zmocnitele  nebo  její  ověřenou  kopií,  na  které  jsou  uvedeny

identifikační  údaje  zmocnitele  a  zmocněnce  a  dále  rozsah,  ve

kterém  může  zmocněnec  za  zmocnitele  jednat.  Originály  plné

moci  nebo  ověřenou  kopii  je  nutno  uchovat.  Více  informací  o

zaznamenávání a uchovávání údajů a dokumentů obsahuje kapitola

č. V.5.

(3) Zákonné  zastoupení  se  dokládá  listinou,  ze  které  toto  právo 

vyplývá – například rodným listem dítěte, které zastupuje rodič. V

případě  jiného  zákonného  zástupce  nebo  opatrovníka  se  dokládá

právo  zastupovat  klienta  rozhodnutím  soudu.  Tyto  dokumenty

nemusí  společnost  uchovat,  pouze  v  případě  rozhodnutí  soudu

zaznamená číslo jednací.

(4) Jestliže  zaměstnanec  nabude  podezření,  že  klient  nejedná  svým 

jménem  nebo  že  zastírá,  že  jedná  za  třetí  osobu,  zaměstnanec

musí požádat klienta o poskytnutí důkazu o jeho oprávnění jednat

jménem  třetí  osoby.  Každý  je  povinen  tuto  žádost  splnit.  Pokud

klient  nebo  osoba  jednající  jménem  klienta  žádosti  nevyhoví,

transakce  nemůže  být  provedena  nebo  obchodní  vztah  nemůže

být uzavřen.

Povinnost klienta poskytnout součinnost

(1)  Klient  je  povinen se v plném rozsahu podrobit první identifikaci a 

poskytnout  informace  nezbytné  k  provedení  všech  dalších  úkonů

zmíněných  v  této  kapitole  a  dále  je  doložit  příslušnými  doklady

(vyžaduje-li se).

Ověřování informací v případě pochybností

(1)  Zaměstnanec  kdykoliv,  kdy  vyjdou  najevo  pochybnosti  ohledně 

získaných  informací  nebo  údajů  (získaných  v  rámci  identifikace

nebo  kontroly  klienta),  tyto  informace  bez  zbytečného  odkladu

ověří.  To  provede  tím,  že  informace  ověří  buď  sám  z  veřejně

dostupných  zdrojů,  nebo  kontaktuje  klienta,  aby  mu  poskytl

odpovídající vysvětlení a případně i doklady.

Posuzování jednání klienta

(1)  Zaměstnanec při naplňování postupů stanovených touto kapitolou 

jako  i při jiném jednání s klientem neustále posuzuje, zda jednání

klienta  nevykazuje  podezření  na  ML/TF.  Toto  posuzování  provádí

zaměstnanec podle kapitoly č. IV.1.

Když klient zastírá, že jedná za třetí osobu

(1)  Jestliže zaměstnanec nabude podezření, že klient ve věci navázání 

jménem  (tj.  že  účelem

obchodního  vztahu  nejedná  svým

obchodního  vztahu  má  být  poskytování  služeb  jiné  osobě, než je

klient sám) nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, zaměstnanec

odmítne obchodní vztah navázat.

Zjednodušená identifikace a kontrola klienta

(1)  Společnost  může  používat  zjednodušené  postupy  identifikace  a 

due  diligence  pro  určité  kategorie  zákazníků,  obchodních  vztahů,

produktů  nebo  transakcí,  které  jsou  považovány  za  potenciálně

méně  rizikové  z  hlediska  zneužití  k  legalizaci  výnosů  z  trestné

činnosti  nebo  financování  terorismu.  Tyto  zjednodušené  postupy

mohou být použity za následujících podmínek:

(a)  Nižší  riziko  spojené  s  těmito  kategoriemi  je  řádně 

odůvodněno prostřednictvím hodnocení rizik klienta.  

(b) Tyto kategorie nejsou při hodnocení rizik na národní úrovni

v České republice identifikovány jako rizikové.

(c)  Zjednodušená  identifikace  a  kontrola  klientů  mohou  být 

uplatněny, pokud neexistují podmínky vyžadující provedení

zesílené identifikace a kontroly.

(2)  Při  implementaci  zjednodušených  opatření  pro  identifikaci  a

kontrolu zákazníka má společnost následující povinnosti:

(a)  Potvrdit  a  zdokumentovat  dodržování  podmínek

uvedených v odstavci 1.

(b) Shromáždit a zdokumentovat následující informace:

(i)

Identifikační  údaje  klienta a informace o

osobě zastupující klienta.

(ii)  Nezbytné  údaje  k  ověření

identity

skutečného majitele.

(c)  Provést  veškeré  další  úkoly  související  s  identifikací  a  due 

diligence  u  klienta,  které  jsou  považovány  za  nezbytné  k

efektivnímu řízení rizik.

(3)  Zjednodušená  identifikace  a  due  diligence  u  klienta se neuplatní v

případech,  kde  vzniknou  pochybnosti  o  dodržování  stanovených

podmínek.

(4)  Níže  jsou  příklady  vyšších  rizikových  faktorů,  které  způsobují,  že

klient není oprávněn k zjednodušenému procesu due diligence:

(a) Rizikové faktory klienta:

(i) 

(ii)

(iii)

(iv)

obchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností,

klient  je  usazen  v  zeměpisné  oblasti  se  zvýšeným

rizikem, jak je stanoveno v bodě 3,

právnická  osoba  nebo  svěřenský  fond  jsou

osobním nástrojem držby aktiv,

klient  je  obchodní  korporací,  v  níž  mohou  působit

pověření  akcionáři  nebo  společníci  nebo  která

vydává akcie ve formě na doručitele,

klient  při  své  podnikatelské  činnosti  ve

velké míře využívá hotovost,

vlastnická  struktura  klienta  se  zdá  neobvyklá  nebo

příliš  složitá  vzhledem  k  povaze  jeho  obchodní

činnosti,

klient je osobou oprávněnou ze životního pojištění,

předmět činnosti klienta je spojen se zvýšeným rizikem.

(v)

(vi)

(vii) 

(viii)

(b) Faktory  týkající  se  produktů,  služeb,  transakcí

nebo distribučních kanálů:

(i) 

(ii)

(iii)

(iv)

(v)

využívání služeb privátního bankovnictví,

využívání  produktů  nebo  transakcí,  které  by

mohly napomáhat anonymitě,

obchodní  vztahy  nebo

transakce  bez  osobní

přítomnosti  klienta  nebo  za  něj  jednající  fyzické

osoby  a  bez  určitých  bezpečnostních  opatření,  jako

jsou například elektronické podpisy,

příchozí  platby  od  neznámých  nebo

nespřízněných třetích osob, nebo

nové  produkty  a  nové  obchodní  postupy,  včetně

nových distribučních systémů, a použití nových nebo

rozvíjejících  se  technologií  pro  nové  nebo  již

existující produkty.

(c) Faktory zeměpisného rizika:

(i)

země, které byly orgány Evropské unie nebo mezinárodními

institucemi,  zabývajícími  se  opatřeními  proti  legalizaci

výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo šíření

zbraní hromadného ničení označeny jako

země,  které  nemají  účinné  systémy  pro  boj  proti  praní

peněz a financování terorismu, nebo se podílí na nelegálním

šíření zbraní hromadného ničení,

země,  které  byly  ve  věrohodných  zdrojích  označeny  jako

země  s  významnou  úrovní  korupce  nebo  jiné  trestné

činnosti,

země,  na  něž  byly  uvaleny  sankce, embarga nebo podobná

(ii)

(iii)

(iv)

omezující  opatření  uložená  například  Evropskou  unií  nebo

Organizací spojených národů, nebo

(v)

země, které poskytují finanční prostředky nebo podporu pro

teroristickou  činnost  nebo  ve kterých působí identifikované

teroristické organizace

(5)  V  případě,  že  zaměstnanec  usoudí, že klient patří do výčtu těchto

osob, je nezbytné, aby použil celý následující postup:

(a)  jednoznačně ověří, zda klient splňuje podmínky;  

(b) zaměstnanec  vyhodnotí  na  základě  informací,  které  má  k 

dispozici,  zda  klient  nebo  zamýšlený  obchodní  vztah

nepředstavuje  zvýšené  riziko  zneužití  pro  legalizaci výnosů

z

trestné  činnosti  nebo  financování

terorismu;  při

vyhodnocování  použije  zaměstnanec  všechny  informace,

které  má  společnost  k  dispozici a také je přípustné, aby si

další  podpůrné  nebo

chybějící

informace  obstaral

zaměstnanec  sám;  v  případě  jakýchkoliv  pochybností  není

možno zjednodušenou identifikaci a kontrolu použít;

(c)  zaměstnanec vyhodnotí, zda podle informací, které má AJN 

TECH s.r.o. k dispozici, klient podle hodnocení rizik nespadá

do  rizikové  skupiny (tj. byl mu přiřazen rizikový profil typu

B,  C,  D  nebo  E);  pokud  ano,  tento  postup  zjednodušené

identifikace a kontroly se nepoužije;

(d) zaměstnanec  zjistí,  zda  je  klient  PEP  nebo  nikoliv;  je-li 

klient  PEP,  tento  postup  zjednodušené  identifikace  a

kontroly se nepoužije;

(e) zaměstnanec  vhodným  způsobem  zjistí  a  zaznamená 

identifikační  údaje  klienta;  kontrolu  klienta  a  sestavování

rizikového profilu provádět nemusí.

(6) O celém výše uvedeném prověřování je nutné vyhotovit záznam, ze

kterého  bude  patrné také to, kdo kdy a na základě čeho ověřování

provedl.  Tento  záznam  se  uchovává  jako  součást  dokumentace

vztahující se ke klientovi nebo k obchodnímu vztahu.

(7)  Dále  v  průběhu  trvání  obchodního  vztahu  musí  zaměstnanec

periodicky  kontrolovat,  zda  stále  trvají  všechny  podmínky  pro

použití  zjednodušené  identifikace  a  kontroly  klienta.  Pokud  je

kterákoliv z podmínek porušena, hledí se na klienta jako na klienta,

u  něhož  se  zjednodušená  identifikace  a  kontrola  klienta neuplatí a

je  potřeba  je  neprodleně  provést  před  poskytnutím  další  služby

klientovi.

(8)  Uplatněním  postupu  zjednodušené  identifikace  a  kontroly  nejsou

dotčeny  ostatní  povinnosti  stanovené  tímto dokumentem, zejména

povinnost  posuzovat,  zda  služba  poskytovaná klientovu nevykazuje

znaky  podezřelého  obchodu  podle  kapitoly  IV.1  Výčet  znaků

podezřelých obchodů a jejich posuzování.

(9)  Dokument  Hodnocení  rizik  může  stanovit  pro  jednotlivé  typy

klientů,  služeb  nebo  způsoby  jejich  poskytování,  že  použít  režim

zjednodušené  identifikace  a  kontroly  je  zakázáno.  Zaměstnanec

musí toto omezení respektovat.

Zesílená identifikace a kontrola klienta

(1)  AML zákon stanoví skupinu faktorů, které mohou znamenat vysoké 

riziko  klienta.  Ve  vztahu k takovým osobám musí společnost AJN

TECH s.r.o. provádět zesílenou identifikaci a kontrolu.

(2) K zesílené identifikaci a kontrole by mělo dojít v následujících případech:  

(a)  při  vzniku  a  v  průběhu  obchodního  vztahu  s  osobou 

usazenou  ve  vysoce  rizikové  třetí  zemi  (podle  seznamů

FATF a EU, které lze nalézt v příloze č. 5),

(b) před  uskutečněním  obchodu  souvisejícího  s  vysoce 

rizikovou  třetí  zemí  (podle  seznamů  FATF  a  EU,  které  lze

nalézt v příloze č. 5),

(c)  před uskutečněním obchodu nebo při uzavírání obchodního

vztahu s politicky exponovanou osobou.

(3) Společnost rovněž provádí zesílenou identifikaci a kontrolu, pokud 

na základě hodnocení rizik klienti, transakce nebo obchodní vztahy

představují zvýšené riziko praní špinavých peněz nebo financování

terorismu.

(4) Při  zesílené  identifikaci  a  kontrole  klienta  AJN  TECH  v 

rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika nad rámec

opatření uplatňovaných při identifikaci a kontrole klienta:

(a) získá další dokumenty nebo informace o:

(i) 

(ii) 

(iii)

skutečném majiteli,

zamýšlené povaze obchodního vztahu a

zdroji  peněžních  prostředků  a  jiného  majetku

klienta a skutečného majitele

(b) ověřuje  získané  dokumenty  nebo  informace  z  více

důvěryhodných zdrojů,

(c)  pravidelně  a  zesíleně  sleduje  obchodní  vztah  a  obchody  v

rámci obchodního vztahu,

(d) získá  souhlas  člena  svého statutárního orgánu nebo osoby 

jím  pověřené  k  řízení  v  oblasti  opatření  proti  legalizaci

výnosů  z  trestné  činnosti  a  financování  terorismu  k

uzavření obchodního vztahu nebo k jeho pokračování,  

(e) požaduje  provedení  první  platby  v  rámci  obchodního 

vztahu  nebo  obchodu  mimo  obchodní  vztah  z  účtu

vedeného  na  jméno  klienta  u  úvěrové  instituce  nebo  u

zahraniční  úvěrové  instituce,  která  podléhá  povinnostem

identifikace  a  kontroly  klienta,  které

jsou  alespoň

rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, nebo

(f)  provádí  jiná  opatření  s ohledem na povahu povinné osoby,

její činnosti a vlastní hodnocení rizik.

II.2. Postup při první identifikaci klienta

Postup při první identifikaci klienta

(1)  První  identifikací  klienta  se  rozumí  postup,  při  kterém  jsou  z 

průkazu  totožnosti  (specifikováno  dále)  ověřeny  a  zaznamenány

identifikační a další údaje klienta (specifikováno dále).

(2) První identifikace klienta se provádí jedním z následujících postupů:

(a)  tzv.  „tváří  v  tvář“  –  osobním  setkáním  s  klientem  nebo s

osobou, která ho zastupuje

(b) tzv. „na dálku“ – zasláním dokumentů klientem a ověřením 

klienta  první  platbou,  bez  nutnosti  se  s  klientem  osobně

setkat.

(c)  tzv.  “technická”  –  zasláním  dokumentů  klientem  a

ověřením klienta prostřednictvím video ověřování.

(3) Dále je součástí první identifikace klienta vždy:

(a)  zjišťování,  zda  je  klient  PEP  nebo  nikoliv  postupem

podle kapitoly II.3 a také

(b) zjišťování,  zda  ČR  vůči  klientovi  uplatňuje  mezinárodní

sankce podle kapitoly II.4.

(4) Pokud  byla  první  identifikace  klienta  provedena  již  dříve,  není 

potřeba  tento  proces  opakovat.  Je  potřeba  ovšem  důkladně

zkontrolovat, zda všechny evidované identifikační údaje aktuální a

zda  má  společnost  všechny  dokumenty,  které  je  potřeba  při

identifikaci získat (například plnou moc) a také ověřit, zda ČR vůči

klientovi neuplatňuje mezinárodní sankce.

Identifikace fyzické osoby „tváří v tvář“

(1)  Identifikace „tváří v tvář“ se provádí za fyzické přítomnosti klienta 

nebo osoby, která ho při navazování obchodního vztahu zastupuje

(jedná-li  se  o  klienta  –  právnickou  osobu).  Zaměstnanec  na

základě předloženého průkazu totožnosti "tváři v tvář" ověří shodu

podoby  klienta  nebo  jeho  zastupující  osoby  s  vyobrazením  na

průkazu  a  dále  z  tohoto  průkazu  ověří  a zaznamená identifikační

údaje.

(2) Dále,  je-li  klientem  právnická  osoba,  je  potřeba  provést  také 

identifikaci  právnické  osoby  a  zjistit,  zda  má  „tváří  v  tvář“

identifikovaná fyzická osoba oprávnění jednat za klienta, případně

si to nechat doložit plnou mocí.

Identifikace klienta „na dálku“

(1)  Zaměstnanec  může  provést

identifikaci

také  bez

fyzické

přítomnosti  klienta,  který  je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby

jednající  za  klienta  při  navazování  obchodního  vztahu,  je-li klient

právnickou  osobou  (tj.  bez  přítomnosti  osoby,  která  podepisuje

smlouvu).

(2) Není-li  možno  uplatnit  celý  zde  uvedený  postup  nebo  vznikají 

jakékoliv  pochybnosti  o skutečné totožnosti klienta, zaměstnanec

tento postup identifikace nepoužije a použije některý jiný způsob.

(3) Identifikovaná

fyzická  osoba  zašle  (emailem  nebo  poštou)

společnosti  AJN  TECH  kopii,  sken  nebo  foto  dvou  různých

druhů  průkazů  totožnosti  (patřících  identifikované  osobě;  řídí  se

podle výčtu akceptovaných průkazů totožnosti), s tím, že:

(a)  jedná-li  se  o  průkaz  typu  identifikační  karty,  klient  zašle

kopie, sken nebo foto lícové i rubové strany průkazu  

(b) jedná-li  se  o  průkaz  typu  desky (tj. „knížka“), klient zašle 

kopii,  sken  nebo  foto identifikační dvoustrany a případně i

strany,  kde  jsou  další  požadované  údaje  (např.  adresa

pobytu uvnitř povolení k pobytu)

(c)  klient  může  začernit  údaje,  které  se  k  provedení

identifikace nepožadují (jméno manželky apod.)

(d) z  obou  průkazů  musí  být  patrné  nejen  identifikační údaje, 

ale  také  druh  a  číslo  průkazu  totožnosti,  stát,  popřípadě

orgán, který jej vydal, a doba jeho platnosti

(e) kopie  nebo  sken  mohou  být  i  černobílé,  nesmí  ovšem 

vznikat  pochybnosti  o  pravosti  průkazů  nebo  o  totožnosti

osoby.

(4) Dále,  klient  zašle  společnosti  AJN  TECH  doklad  potvrzující 

existenci  účtu  vedeného  na  jméno  klienta  u  banky  nebo

spořitelního  a  úvěrního  družstva  nebo  u  zahraniční  banky  nebo

spořitelního  a  úvěrního  družstva  působícího  na  území  státu

Evropského hospodářského prostoru, s tím, že:

(a)  akceptuje  se  kopie,  sken,  PDF  soubor  nebo  fotografie 

obsahující smlouvu o vedení účtu nebo výpis z účtu klienta

(tím  se  myslí  také  společný  účet  manželů  je-li  klientem

fyzická osoba)

(b) neakceptujeme obrázky z internetového bankovnictví

(tzv. „Print Screeny“)

(c)  údaje,  které  nepožadujeme,  může  klient  začernit,  vždy 

musí být ovšem patrné, že je účet veden na jméno klienta

(tj.  u právnické osoby ne na jméno jednající fyzické osoby,

ale skutečné na jméno právnické osoby).

(5) Dále musí být zajištěno, že první platba z uzavírané smlouvy bude 

uskutečněna prostřednictvím účtu klienta z předchozího bodu:

(a)  první  platbou  se  rozumí platba buď od klienta společnosti 

AJN  TECH;  částka  první platby není v tomto případě

podstatná

(b) za platbu na účet se nepovažuje vložení hotovosti na účet a

ani platba poštovní poukázkou

(c)  zaměstnanec  je  povinen dohlédnout, aby první platba byla 

provedena  v souladu s touto podmínkou; nestane-li se tak

nebo  není  platba  úspěšná  (např.  vrátí se zpět), je potřeba

neprodleně  přerušit  poskytování

služeb  a  provést

identifikaci jiným způsobem.

(6) Kromě  zde  uvedených  podmínek  zaměstnanec  podle  informací, 

které  má  společnost  AJN  TECH  k  dispozici,  vyhodnotí,  zda

klient,  produkt  nebo  konkrétní  obchodní  vztah  nepředstavuje

zvýšené  riziko  zneužití  pro  legalizaci  výnosů  z  trestné  činnosti

nebo  financování  terorismu  –  jinak  tento  způsob  identifikace

nepoužije. Využije přitom také hodnocení rizik.

„Technická“ identifikace klienta

(1)  Zaměstnanec  může  provést

identifikaci

také  bez

fyzické

přítomnosti  klienta,  který  je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby

jednající za klienta při navazování obchodního

vztahu,  je-li  klient  právnickou  osobou  (tj.  bez  přítomnosti  osoby,

která podepisuje smlouvu).

(2) Není-li  možno  uplatnit  celý  zde  uvedený  postup  nebo  vznikají 

jakékoliv  pochybnosti  o skutečné totožnosti klienta, zaměstnanec

tento postup identifikace nepoužije a použije některý jiný způsob.

(3) Identifikovaná fyzická osoba je povinna použít:

(a)  doklad,  sloužící  podle  §33  k  identifikaci  a  ověření  údajů

pomocí prostředků informačních technologií;

(b) prostředek  informačních  technologií  s  funkční  kamerou, 

mikrofonem  a  nezbytným  hardwarem  a  softwarem  pro

digitální

identifikaci,  jakož  i  připojení  k  internetu  s

odpovídající rychlostí.

(4) Nástroje  uvedené  v  odstavci  3  písm.  (b)  musí  splňovat technické 

specifikace,  normy  a  postupy  pro  vysokou  úroveň  záruky

stanovené  přímo  použitelným  předpisem  Evropské  unie

upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro

úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci a který je

vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona

o elektronické identifikaci.

(5) KYC  dotazník  a  případně  další  potřebné  dokumenty  zasílá  klient

společnosti AJN TECH.

(6) AJN  TECH  může  využít  firmu  třetí  strany,  která  zajišťuje

video identifikaci klientů.

Akceptované průkazy totožnosti

(1)  Zaměstnanec  AJN  TECH  bude  pro  účely  identifikace

akceptovat zejména tyto typy průkazů totožnosti:  

(a)  cestovní pas vydaný kteroukoliv zemí  

(b) občanský  průkaz  vydaný  členskou  zemí  Evropské  unie  a

Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska

(c)  řidičský  průkaz  vydaný  členskou  zemí  Evropské  unie  a

Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska

(d) průkaz o povolení k pobytu vydaný členskou zemí Evropské

unie a Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska.

(2) Kromě zde uvedených typů průkazů totožnosti může zaměstnanec 

použít  k  identifikaci  i  jiný  průkaz  totožnosti,  který  vydal  orgán

státní  správy,

je  v  okamžiku  identifikace  platný,  obsahuje

vyobrazení  a  alespoň  některé  identifikační  údaje  oprávněného

držitele.

Znaky průkazu nevhodného k identifikaci

(1)  Pokud  klient  předkládá  průkaz,  který

jeví  kterýkoliv  z

následujících znaků, zaměstnanec odmítne na jeho základě provést

první identifikaci a požádá klienta o jiný průkaz totožnosti:

(a)  průkaz  nevykazuje  známky  důvěryhodnosti  (zejména  u

průkazů vydaných v zahraničí)

(b) průkaz,  u  kterého  není  zaměstnanec  přesvědčen,  že  ho 

vydal orgán veřejné správy (zejména u průkazů vydaných v

zahraničí)

(c)  průkaz,  kterému  skončila  doba  platnosti  (pokud  je  v  něm

vyznačena)

(d) průkaz,  který  je  poškozen  nad  obvyklou  míru  opotřebení 

(tj.  nečitelný,  přepisovaný,  slepovaný,  bez pevného spojení

listů, s chybějícími listy nebo dodatečně slepovaný)

(e) průkaz  bez

fotografie  nebo  s

fotografii  dodatečně

upravenou  nebo  pozměněnou,  nebo  z kterého není možno

shodu podoby s podobou klienta dostatečně ověřit

(f)  průkaz, u kterého podoba na fotografii neodpovídá podobě klienta  

(g) průkaz,  ze  kterého  není  možno  jednoznačně  určit,  který

orgán a kterého státu průkaz vydal

(h) průkaz,  který  je  pouze  černobílou  nebo  barevnou  kopií

originálu průkazu totožnosti.

(2) Není-li  si  zaměstnanec  jistý,  že  je  předložený  průkaz  totožnosti 

autentický  nebo  pravý,  je  možno  k  ověření  autenticity  a

ochranných  prvků  proti  padělání použít on line systém „PRADO –

veřejný rejstřík pravých dokladů totožnosti a cestovních dokladů“.

Tento

systém

je

zdarma

dostupný

na

adrese

http://prado.consilium.europa.eu/.  Dále  tento  systém  poskytuje

odkazy  na  národní  stránky  vydavatelů  dokladů,  kde  je  možno

ověřit,  zda  doklad  nebyl  označen  jako  odcizený  nebo  ztracený

nebo jinak vyřazen z evidence.

Identifikační údaje fyzické osoby

(1)  Z předloženého nebo doručeného průkazu totožnosti zaměstnanec

ověří a zaznamená všechny následující identifikační údaje:

(a)  všechna  jména  a  příjmení  klienta  (může-li  nastat  – 

zejména  u  cizinců  –  pochybnost  o  tom,  které  jméno  je

křestní  a  které  příjmení,  příjmení  se  zaznamená  velkými

písmeny)

(b) rodné číslo; nebylo-li přiděleno tak datum narození  

(c)  místo  narození  (včetně  státu,  pokud  je

místo narození mimo ČR)

(d) pohlaví  

(e) trvalý nebo jiný pobyt  

(f)  státní občanství  

(g) druh a číslo průkazu totožnosti  

(h) stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnosti vydal  

(i)  dobu platnosti průkazu totožnosti.

Absence identifikačních údajů fyzické osoby

(1)  V praxi může nastat situace, kdy některé požadované údaje nejsou 

z  předloženého  nebo  zaslaného  průkazu  totožnosti  patrné,

protože je neobsahuje. V této situaci se zaměstnanec na chybějící

údaje  dotáže  přímo  identifikované  osoby  a  vyzve  ji,  aby  je  ústně

nebo  písemně  sdělila  (pokud  tak  již  neučinila  např.  v  žádosti  o

využití  služeb)  a  doložila  podpůrným  dokladem.  Pokud  osoba

podpůrný  doklad  s  sebou  nemá,  pak  nezbývá  než  se  na  toto

sdělení  spolehnout.  Tento  postup  se  týká  zejména  trvalého nebo

jiného pobytu, který obvykle nebývá uveden v cestovním pasu.  

(2) K jednotlivým identifikačním údajům, které byly zjištěny pouze na 

základě  ústního  sdělení  (a  případně ověřeny pouze z podpůrného

dokladu),  je  vhodné  poznamenat,  že  nebyly  ověřeny  z  průkazu

totožnosti,  a  to  např.  připsáním  poznámky  „neověřeno“  nebo

zkraty „neov.“ ke konkrétnímu údaji.

První identifikace podnikající fyzické osoby

(1)  V  případě,  že  klient  bude  v  obchodním  vztahu  vystupovat  jako 

podnikající  fyzická  osoba,  je  kromě  výše  uvedeného  postupu

identifikace fyzické osoby nutno zaznamenat a ověřit také všechny

následující údaje:

(a)  obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení  

(b) sídlo  

(c)  identifikační číslo osoby (nebo zahraniční registrační číslo)  

(d) právní formu, hospodářský sektor a činnost podnikání.  

(2) Zde  zmíněné  údaje  ověří  zaměstnanec  na  základě  klientem 

předloženého  dokladu  o  zápisu  fyzické  osoby  do  evidence

podnikajících fyzických osob, nebo si může zaměstnanec takovýto

dokument pořídit sám. Tímto dokladem je nejčastěji originál nebo

ověřená kopie výpisu ze živnostenského nebo obchodního rejstříku

nebo  obdobné  evidence.  V  tomto  dokladu  musí  být  uvedeny

aktuálně platné údaje.

(3) I tyto identifikační údaje se zaznamenávají do smluvní dokumentace.

Postup při první identifikaci právnické osoby

(1)  Je-li  klientem  právnická  osoba,  kromě  identifikace  každé  osoby,

která  jejím  jménem  ve  věci  navázání  obchodního  vztahu  jedná,

identifikuje  zaměstnanec  ještě  právnickou  osobu  (tj.  klienta

samotného).  Kromě  toho  je  potřeba identifikovat i každou osobu,

která  bude  jednat  jménem  klienta  v  průběhu  trvání  obchodního

vztahu (tzv. disponent).

(2) To provede zaměstnanec tím, že klient předloží doklad o existenci 

právnické  osoby,  nebo  si  ho  zaměstnanec  pořídí  sám.  Tímto

dokladem je zejména:

(a)  originál nebo ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku v 

případě právnických osob, které se do něj zapisují (zejména

obchodní korporace)

(b) zápis  z ustanovujícího zasedání zastupitelstva v

případě municipality

(c)  výpis  z

rejstříku  církví  a  náboženských

organizací vydávaných MK ČR  

(d) obdobné evidence v zahraničí 

(e) není-li  v  zemi  sídla  zahraniční  osoby taková evidence, pak 

úředně  ověřená  společenská  smlouva  nebo  jiná  listina,

kterou  byla  zahraniční  osoba  založena  a  která  obsahuje

všechny její změny.

(3) Zaměstnanec  musí  mít  k  dispozici  vždy  originál  nebo  ověřenou 

kopii  dokladu  o  existenci  právnické  osoby.  Jedná-li  se  o

právnickou  osobu  zapisovanou  do  obchodního  rejstříku  v  České

republice,  může  si  zaměstnanec  pořídit  výpis  z  obchodního

rejstříku  sám  z  adresy  or.justice.cz,  protože  jsou  podepsány

zaručeným  elektronickým  podpisem  a  hledí  se  na  ně  jako  na

originál.

(4) V dokladu o existenci právnické osoby musí být uvedeny aktuálně 

platné údaje a doklad nesmí být starší než 6 měsíců. Zaměstnanec

z  předloženého  nebo  z  pořízeného  dokladu  ověří  a  zaznamená

dále vyjmenované identifikační údaje právnické osoby.

(5) V případě, že klient předkládá doklad o existenci právnické osoby 

vydaný  v  cizí  zemi,  je  nezbytné  dbát  zvýšené  pozornosti,  zda  jej

vydala  oprávněná  autorita.  Za  oprávněnou  autoritu  nelze

považovat soukromý subjekt, ale pouze orgán veřejné správy této

cizí  země.  V  případě,  že  je  doklad  vydaný  v  jazyku,  který  není

zaměstnanci  srozumitelný,  zaměstnanec  si  vyžádá  jeho  soudně

ověřený  překlad  do  českého

jazyka.  Má-li  zaměstnanec

pochybnosti

o

důvěryhodnosti

předloženého

dokladu,

zaměstnanec  odmítne  identifikaci  provést  a  požádá  klienta  o

důvěryhodný doklad.

Identifikační údaje právnické osoby

(1)  Identifikačními údaji právnické osoby jsou všechny následující

údaje:

(a)  obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku

nebo dalšího označení

(b) sídlo společnosti (adresa a stát)  

(c)  identifikační  číslo  společnosti  nebo obdobné číslo

přidělované v zahraničí

(d) údaje  každé  fyzické  osoby,  která  je  statutárním  orgánem 

nebo jeho členem a které umožní ji jednoznačně ztotožnit,

jedná  se  minimálně  o  následující  údaje:  všechna  jména  a

příjmení,  datum  narození,  trvalý  nebo  jiný  pobyt  a  státní

občanství

(e) právní forma, hospodářský sektor a činnost podnikání.  

(2) Je-li  statutárním  orgánem,  jeho  členem  nebo  ovládající  osobou 

(viz definice v kapitole č. I.5) jiná právnická osoba, zaznamenají se

i její zde uvedené identifikační údaje.

(3) Je-li  klientem  svěřenský  fond  nebo  jiné  právní  uspořádání  bez 

právní  osobnosti,  jsou  identifikačními  údaji  jeho  označení  a

identifikační  údaje  jeho  správce, obhospodařovatele nebo osoby v

obdobném  postavení  podle  této  kapitoly  (to  mohou  být  fyzické

nebo právnické osoby).

(4) Dokument  Hodnocení rizik může (s cílem eliminovat ML-FT rizika) 

stanovit i další identifikační údaje, které je nezbytně nutné získat,

zaznamenat a případně i ověřit. Zaměstnanec musí tento rozšířený

výčet respektovat.

První identifikace klienta na základě plné moci

(1)  Je-li  klient  (fyzická  nebo  právnická  osoba)  zastoupen  na  základě

plné moci, postupuje zaměstnanec následovně:

(a)  Zmocněnec  musí  doložit  nebo  doručit  zaměstnanci 

příslušnou  plnou  moc,  na  jejímž  základě  jedná,  a  to  vždy

před  uskutečněním  obchodu.  Akceptuje  se  pouze  originál

nebo  ověřená kopie tohoto dokumentu, nikoliv běžný sken

nebo  běžná  kopie.  Podpis  zmocnitele  nemusí  být

legalizován,

ale

s  ohledem  na  vyšší  bezpečnost

obchodování  se  doporučuje.  Zaměstnance  si  dokument

ponechá trvale.

(b) Dále  zaměstnanec  provede  identifikaci  zmocněnce  podle 

postupu  popsaného  v  této  kapitole.  Zmocněnec  a

zmocnitel  mohou  být  fyzickou  nebo  právnickou  osobou,  a

identifikaci  lze  provést  jak  „tváři  v  tvář“,  tak  i  způsobem

„na dálku“.

(c)  Dále  zmocněnec  doloží  identifikační  údaje  zmocnitele. 

Zastoupeného  není  potřeba  identifikovat  „tváři  v  tvář“,

jeho jasná identifikace by měla vyplynout z plné moci.  

(d) Dále  zaměstnanec  do  záznamu  s  identifikačními  údaji 

zmocněnce  a  zmocnitele  uvede,  že  se  jedná  o  zastoupení

na  základě  plné  moci.  Až  poté  je  identifikace  plně

provedena.

První identifikace zastoupeného klienta

(1)  Je-li  klient  zastoupen  zákonným  zástupcem  nebo  opatrovníkem,

postupuje zaměstnanec následovně:

(a)  Zákonný  zástupce  musí  doložit  zaměstnanci  příslušný 

právní  vztah,  na  jehož  základě  jedná,  a  to  vždy  před

uskutečněním  obchodu.  Zákonný  zástupce  zodpovídá  za

správné  určení  zastoupeného.  Akceptuje  se  pouze  originál

nebo  ověřená kopie tohoto dokumentu, nikoliv běžný sken

nebo  běžná  kopie.  Zaměstnanec  tento  dokument  nemusí

uchovat,  stačí,  když  si  pořídí  jeho  běžnou  kopii  nebo  v

případě rozhodnutí soudu pouze zaznamená číslo jednací.  

(b) Dále zaměstnanec provede identifikaci zákonného zástupce. 

Tím  může  být  jak  fyzická,  tak  i  právnická  osoba,  a

identifikaci  je  možno  provést  jak  „tváři  v  tvář“,  tak  i

způsobem „na dálku“.

(c)  Dále

zákonný

zástupce  doloží

identifikační  údaje

zmocnitele. Zastoupeného není potřeba identifikovat „tváři

v  tvář“.  Za vhodnou formu doložení se považuje např. už i

to,  že  identifikační  údaje  klienta  vyplývají  z  dokumentu  o

zastoupení,  nebo  lze  přijmout  také  písemné  prohlášení

zákonného zástupce o těchto údajích.

(d) Dále  zaměstnanec  do  záznamu  s  identifikačními  údaji 

zákonného  zástupce  a  zastoupeného  uvede,  že  klient  je

zastoupen  zákonným  zástupcem.  Až  poté  je  identifikace

plně provedena.

První identifikace klienta na základě listiny o identifikaci

(1)  První  identifikaci  klienta  (včetně klienta zastoupeného na základě 

plné  moci  nebo  zákonným  zástupcem)  může  provést  také  notář

neb  kontaktní  místo  veřejné  správy  (tzv.  CZECH  point)  sepsáním

tzv.

listiny  o  identifikaci.  Tato  listina  obsahuje  vždy  jako

neoddělitelně  připojenou  přílohu  dokumenty  na  jejichž  základě

byla identifikace provedena a z nichž je patrné vyobrazení klienta. 

(2) Zaměstnanec  v  tomto  případě  zkontroluje  předložený  originál 

listiny  o  identifikaci  a  její  přílohy,  dále  zkontroluje  úplnost  a

čitelnost  údajů.  Poté  zaměstnanec  provede  první  identifikaci  bez

fyzické  přítomnosti  klienta  tak,  jako kdyby byl předložen originál

dokladu.  Originál  listiny  o  identifikaci  je  nutno  trvale  uchovávat.

Až poté je první identifikace klienta plně provedena.

II.3. Postup při zjišťování politicky exponované osoby

Zjišťování politicky exponované osoby

(1)  Je-li klientem fyzická osoba, skutečnost, zda se jedná o PEP nebo 

nikoliv,  se  zjišťuje  pouze  u  klienta  samotného  (tj.  této  fyzické

osoby), nikoliv u jeho případného zmocněnce, zákonného zástupce

nebo opatrovníka.

(2) Je-li  klientem  právnická  osoba,  skutečnost,  zda  se  jedná  o  PEP

nebo nikoliv, se zjišťuje u následujících osob:

(a)  každá  osoba,  která  jménem  klienta  ve  věci  ochodu  nebo

obchodního vztahu jedná (jednající osoba) a dále

(b) každý  statutární  zástupce  klienta  –  včetně  těch,  kteří  ve 

věci obchodu nejednají (členové statutárního orgánu a dále,

je-li  členem  statutárního  orgánu  klienta  právnická  osoba,

tak jeho zástupce)

(c)každý skutečný majitel klienta.

(3) Definice PEP je uvedena v kapitole I.3.  

(4) Klient, který má ve své struktuře PEP, podléhá zesílené kontroly klienta.

Postup zjišťování

(1)  Zjišťování  PEP  se  provádí  buď  prohlášením  klienta,  nebo  osoby, 

která  jeho  jménem  jedná  (statutár,  prokurista,  zmocněnec,

zákonný  zástupce,  opatrovník  apod.)  nebo  vyhledáním  této

skutečnosti  v  komerčně  distribuovaném  systému  pro  kontrolu  a

vyhledávání  „rizikových“  klientů,  které

jsou  založeny  na

informacích  z  veřejných  zdrojů  a  které  jako  placenou  službu

poskytují některé specializované podnikatelské subjekty. Přípustné

je  také  zjišťování  vlastním šetřením zaměstnanec např. za využití

otevřených  zdrojů  informací  (internet atd.). Zaměstnanec používá

webové  stránky:  Facebook,  Linkedln,  Instagram,  Twitter,  Forbes,

Google,  atp.,  s  využitím  vnitrostátního  seznamu  funkcí  PEP,

analyzuje  informace  ze  zdrojů  a  poté  vydává  své  rozhodnutí.

Zaměstnanec  vždy  používá  kombinaci  minimálně  dvou  metod

zjišťování PEP.

(2) Pokud  se  vysvětlení  nebo  definice  PEP  nenachází  přímo  na 

prohlášení,  nebo  pokud  se  prohlášení  získává  ústně,  je nezbytné,

aby měl klient možnost se seznámit s definicí tohoto pojmu. Proto

se  doporučuje  definici  pojmu  PEP  publikovat  viditelně  přímo  v

provozovně  nebo  na  místě  jednání  s  klientem,  aby  se  klient  s  ní

mohl seznámit, nejlépe v jemu srozumitelném jazyku.

(3) Pokud  klient  prohlášení  PEP  (písemně  nebo  ústním  sdělením) 

učinil  již  v  minulosti,  je  vhodné  ho  získat  opakovaně,  jelikož  se

tato skutečnost může změnit. Dále se doporučuje tuto skutečnost

ověřovat s jistou periodicitou v průběhu trvání obchodního vztahu.  

(4) V případě, že klient sdělí, že je PEP nebo je to zaměstnanci známo

z  jiného  zdroje,  musí  zaměstnanec  zjistit  (od  klienta  nebo  jiným

způsobem) následující informace:

(a)  označení funkce případně i jiné detaily o ní  

(b) případně  popis  vztahu  k  osobě  ve  významné  funkci 

jejího  „rodinného“  nebo

se  o  osobu  z

(jedná-li

„podnikatelského“  okolí,  která  sama  ve  významné  funkci

není)

(c)  případně  alespoň  přibližné  datum  ukončení  funkce

(byla-li funkce ukončena).

(5) Pokud  je  potvrzen  status  PEP,  zaměstnanec  odešle  nebo  zajistí 

zesílené

„Dotazník  klienta  v

formuláře

odeslání

rámci

identifikace“.  Prostřednictvím  tohoto  formuláře  se  ověřuje  stav

PEP  klienta  a  získávají  se další informace pro provádění rozšířené

hloubkové kontroly klienta. Zaměstnanec oskenuje tento formulář,

který  byl  vyplněn  klientem  nebo  osobou  oprávněnou  jednat  za

klienta, a uloží originální dokument do složky klienta.

(6) PEP  jsou  schválenými členy statutárního orgánu společnosti nebo

osobami jimi jmenovanými.

II.4. Postup při ověřování mezinárodních sankcí

Mezinárodní sankce

(1)  Mezinárodní  sankce

jsou  souhrn  omezujících  opatření,

jež

mezinárodní  společenství  (OSN,  EU)  používají  jako  nástroj  k

udržení  nebo  obnovení  mezinárodního  míru  a  bezpečnosti,  k

ochraně  základních  lidských  práv  a  k  boji  proti  terorismu.  Jsou

přijímány  příslušnými  orgány  (Rada  bezpečnosti  OSN,  Rada  EU či

Evropská  komise)  v  podobě  rezolucí  či  rozhodnutí  a  nařízení.

Kromě  toho  má  ČR  lokální samostatný seznam ‘vnitroevropských

teroristických skupin’.

(2) V  oblasti  převodů  peněz,  využívání  alternativních  platebních 

metod a transakcí s cennými papíry a investičními nástroji mohou

být sankce ve společnosti spojeny s omezeními nebo zákazy:

(a)  Provádění

jakýchkoli  transakcí  ve  prospěch  subjektů

podléhajících mezinárodním sankcím, včetně obchodování s

nimi v cizí měně.

(b) Pronájem

trezoru

jednotlivcům

nebo

subjektům

podléhajícím  mezinárodním  sankcím  nebo  přijímání  zboží

podléhajícího mezinárodním sankcím k uložení, pokud bylo

vyvinuto přiměřené úsilí k zjištění jejich stavu.

(c)  Poskytování  finančních  prostředků,  investičních  nástrojů 

nebo  jiných  cenných  papírů  či  ekonomických  zdrojů

jednotlivcům  nebo  subjektům  podléhajícím  mezinárodním

sankcím.

(d) Převod  finančních  prostředků,  investičních  nástrojů  nebo 

jiných  cenných  papírů  na  účty  kontrolované  jednotlivci

nebo  subjekty podléhajícími mezinárodním sankcím nebo z

těchto  účtů,  včetně  zpracování  bankovních  šeků, pokud je

to přiměřeně detekovatelné.

(e) Rozdělování  úrokových  plateb  z  finančních  prostředků  na 

účty  kontrolované  jednotlivci  nebo  subjekty  podléhajícími

mezinárodním sankcím, včetně úrokových plateb z cenných

papírů a investičních nástrojů pod jejich kontrolou.

(f)  Uzavírání  pojistných  smluv  s  jednotlivci  nebo  subjekty 

podléhajícími  mezinárodním  sankcím  nebo  vyřizování

odškodnění z těchto pojistných smluv.

(g) Zapojení  se  do  jakýchkoli  jiných  činností,  které  by  mohly 

usnadňovat nebo podporovat činnosti popsané v bodech a)

až f).

(3) Podle  zákona  č.  69/2006  Sb.,  o  provádění mezinárodních sankcí,

osoby podléhající mezinárodním sankcím zahrnují:

(a)  Státy, které jsou předmětem mezinárodních sankcí.  

(b) Občany států, které jsou předmětem mezinárodních sankcí.  

(c)  Členy  nebo

subjektů,  které

zástupce

jsou

předmětem mezinárodních sankcí.

(d) Jakákoli  jiná  fyzická  osoba  obvykle  pobývající  na  územích 

podléhajících  mezinárodním  sankcím,  s  výjimkou  občanů

ČR.

(e) Právnické  osoby  se  sídlem  na  územích  podléhajících

mezinárodním sankcím.

(f)  Osoby  uvedené  v  sankčních  výborech  Bezpečnostní  rady

nebo v dokumentech Evropské unie.

(4) V  ČR  jsou  právně závazné (přímo aplikovatelné) následující druhy

sankčních předpisů:

(a)  rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů  

(b) rozhodnutí Rady EU nebo Komise (na https://sanctionsmap.eu)  

(c)  nařízení vlády ČR.

(5) Oblast  provádění  mezinárodních  sankcí  v  ČR  upravuje  částečně 

AML  zákon  a  dále  zákon  č.  69/2006  Sb.,  o  provádění

mezinárodních sankcí.

(6) Další  informace  o  uplatňování  mezinárodních  sankcí  obsahuje 

adrese

stránka

FAÚ

na

http://www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce.html.  

(7) Povinnost  uplatňovat  mezinárodní  sankce  se  vztahuje  i  na 

jakékoliv další aktivity společnosti AJN TECH, nejen na ty, na

něž se vztahuje tento dokument.

Sankční seznamy

(1)  Pro ČR jsou právně závazné tři skupiny sankčních seznamů:

(a)  sankční  předpisy  pramenící  z  práva  EU  přístupné  pomoci 

aplikace  EUR-Lex  –  přístup  k  právu  Evropské  unie  na

http://eur-lex.europa.eu.

(b) seznam  UN  zveřejněný  Sankčními  výbory  Bezpečnostní 

-

rady

OSN

https://www.un.org/securitycouncil/content/un-sc-consoli

dated-list

(c)  nařízení  vlády  č.  210/2008  Sb.,  k  provedení  zvláštních 

opatření  k  boji  proti  terorismu,  ve  znění  pozdějších

předpisů.

(2) Zodpovědná osoba umožní zaměstnancům přístup k těmto seznamům.

Prověřované osoby

(1)  Zaměstnanec  musí  před navázáním každého obchodního vztahu a 

pak  s  se  stanovenou  periodicitou  ověřit,  zda  Česká  republika

neuplatňuje  vůči  klientovi  nebo  s  ním  spojeným  osobám

mezinárodní sankce. Periodicita ověřování mezinárodních sankcí by

měla  být  stanovena  tak,  aby  nikdy  nedošlo  k  poskytnutí  služby

klientovi,  na  něhož  se  vztahují  mezinárodní  sankce  –  tj.  ideálně

před  poskytnutím  každé  služby  spojené s virtuálními aktivy nebo

alespoň  jednou  denně,  případně  při  každé  aktualizaci  sankčních

seznamů.

(2) Je-li klient fyzickou osobou, toto prověřování se provádí u klienta 

samotného  a  případně  i  u  všech  osob,  které  jménem  klienta

jednají (zmocněnec, zákonný zástupce, opatrovník).

(3) Je-li  klient  právnickou  osobou,  toto  prověřování  se  provádí  u

následujících osob (fyzických i právnických):

(a)  u klienta samotného (v tomto případě právnická osoba) a dále  

(b) u  všech členů statutárního orgánu (mohou být fyzické a

právnické osoby) a dále

(c)  u  všech  ovládající  osob  (viz  definice  v  kapitole  č.  I.5  a

dále

(d) u  všech  osob,  které  jsou  skutečnými  majiteli  právnické 

osoby  (což  je  zjišťováno  v  rámci  první  kontroly  klienta

podle  kapitoly  č.  II.5,  mohou  být  pouze  fyzické  osoby)  a

dále

(e) případně také u prokuristy, zmocněnce, zákonného

zástupce a opatrovníka

(f)  u  všech  osob,  jejichž  identitu  společnost  zjistila  v  rámci 

identifikace  nebo  kontroly  (zejména  všechny  osoby  z

vlastnické a řídící struktury klienta).

(4) Dále  v  době  trvání  obchodního  vztahu  je  vždy  nezbytné  ověřit 

(je-li

mezinárodní  sankce  u  protistrany

transakce  klienta

protistrana společnosti známá), zejména v případě, kdy společnost

AJN  TECH  zajišťuje  provádění  platebního  styku,  a  to  s

ohledem  na  všechny  informace,  které  tyto  transakce  doprovázejí

(např.

náležitosti

SWIFTových

zpráv,

SEPA

plateb

a

dokumentárních akreditivů atd.).

Hledání osoby v sankčních seznamech

(1)  Skutečnost,  zda  ČR  vůči  klientovi  nebo  s  ním  spojeným  osobám 

neuplatňuje  mezinárodní sankce či nikoliv, zjistí zaměstnanec tím,

že  všechny  výše  uvedené  osoby  (fyzické  a  právnické)  vyhledá  v

aktuálně platných sankčních seznamech, které jsou k dispozici. 

(2) Tři  výše  zmíněné  sankční  seznamy  jsou  obsahově  rozdílné. 

Nachází-li  se  osoba  ve  kterémkoliv  z  těchto  sankčních  seznamů,

znamená  to,  že  vůči  ní  ČR  uplatňuje  mezinárodní  sankce.  V

případě,  že  se  osoba  nenachází  ani  v  jednom  z  uvedených

sankčních  seznamů,  má  se  za  to,  že  ČR  vůči  ní  žádné  sankce

neuplatňuje.

(3) Zaměstnanec  má  povinnost  o  prověřování  a  výsledku  vytvořit 

záznam,  který  odpovídá  požadavku  zpětné  rekonstruovatelnosti

podle kapitoly V.6, tj. obsahuje alespoň tyto informace:

(a)  datum  ověřování  a  jméno  osoby,  která ověřování provedla 

(bylo-li  provedeno  konkrétním  zaměstnancem  a  nikoliv

automatizovaně)

(b) seznam  fyzických  a  právnických  osob,  které  byly  v

sankčních seznamech prověřeny

(c)  informace o sankčních seznamech podle nichž ověření proběhlo  

(d) výsledek ověření (negativní nebo pozitivní nález).

Sankční programy

(1)  Kromě  ověřování  přítomnosti  osob  na  sankčních  seznamech  se 

musí  AML  officer  a  zaměstnanec  obeznámit  i  se  sankčními

programy EU, které jsou aktuálně účinné. ČR jakožto členská země

EU neuplatňuje pouze sankce na určité osoby, ale také na některé

druhy  zboží  nebo  služeb.  Může  se  totiž  stát  (a  to  i  v  průběhu

obchodního  vztahu),  že  při  kontrole  klienta  vyjde  na  základě

sdělení  klienta  nebo  předložených  dokumentů  vyjde  najevo,  že

klient  využívá  služeb  společnosti  k  tomu,  aby  např.  obchodoval

nebo  transferoval  (přímo  sám  nebo  pro  jinou  osobu)  zboží  nebo

služby, na které se vztahují mezinárodní sankce např. klient uvede,

že platba souvisí s pohybem zboží a ukáže se, že se jedná o zboží

tzv. dvojího určení, které je možno využít také pro vojenské účely

a  platí  zákaz  takovéto  zboží  do  některých  zemí  expedovat.

Seznam  aktuálně  platných  sankčních  programů  je  zde  v  části

„Consolidated

list

of

sanctions“:

https://eeas.europa.eu/topics/sanctions

policy/8442/consolidated-list-of-sanctions_en

Postup v případě osoby, na kterou se vztahují mezinárodní sankce

(1)  V případě, že ČR uplatňuje mezinárodní sankce vůči klientovi nebo 

vůči  kterékoliv  s  ním  spojených  osob  nebo  služby  spojené  s

virtuálními  aktivy,  jakkoliv  souvisí  s  mezinárodními  sankcemi,  je

takového jednání o navázání obchodního vztahu nebo o poskytnutí

služby  spojené  s  virtuálními  aktivy  nevyhnutelně  podezřelým

obchodem  a  je nezbytné učinit všechny kroky uvedené v kapitole

č. IV.2.

(2) Dále  je  nezbytně  nutné,  aby  zaměstnanec  zajistil, aby společnost 

postupovala  v  souladu  s  konkrétním  sankčním  opatřením  a  v

souladu  se  zákonem  č.  69/2006  Sb.,  o  provádění  mezinárodních

sankcí.  Za  tímto  účelem  kontaktuje  jak  AML  officera,  tak  i

statutární orgán AJN TECH a koordinuje s ním další postup.

II.5. Postup při první kontrole klienta

První kontrola klienta

(1)  Účelem  první  kontroly  klienta  je  získat  o  klientovi  takové

informace, které jsou nezbytné pro posouzení zejména:

(a)  zda  klient  nepředstavuje  pro  společnost  AJN  TECH 

riziko  z  pohledu  praní  špinavých  peněz  a  financování

terorismu a při sestavování jeho rizikového profilu

(b) zda  klient  splňuje  kritéria  přijatelnosti  klienta  (tj.  zda  mu

společnost AJN TECH vůbec služby poskytne)

(c)  zda  následně  poskytované  služby  v  průběhu  trvání 

obchodního vztahu nevykazují znaky podezřelého obchodu,

což  by  podléhalo  oznamovací  povinnosti  podle  kapitoly

IV.2.

Postup při první kontrole klienta

(1) První kontrola klienta se provádí tím, že zaměstnanec:

(a)  zjistí  a  zaznamená,  co  je účelem zamýšleného obchodního 

vztahu  (účel,  ke  kterému  bude  klient  služeb  využívat)  a

dále

(b) zjistí,  ověří  a  zaznamená  zdroj  peněžních prostředků nebo

jiného  majetku,  které  budou  předmětem  obchodního

vztahu a dále

(c)  je-li  klientem  fyzická  osoba,  zjistí  a  zaznamená  seznam 

všech  zemí,  kde  má  klient  státní  občanství  a  také  trvalý

nebo jiný pobyt a dále

(d) je-li  klientem  právnická  osoba,  zjistí  a zaznamená seznam

všech zemí, kde má klient sídlo, pobočky a dále

(e) je-li  klientem  právnická  osoba,  zjistí  a  zaznamená 

informace  o  její  vlastnické  a  řídící struktuře a dále zjistí a

zaznamená  jejího  skutečného  majitele,  tak,  aby  ho  bylo

možno ztotožnit a vždy zaznamená i způsob a zdroj zjištění

skutečného  majitele  nevyplývá-li

to

jednoznačně  z

uchovaných dokumentů nebo záznamů

(f)  je-li  klientem  právnická  osoba  nebo  podnikající  fyzická 

osoba,  zjistí  a  zaznamená  také  podrobný  popis  všech

činností klienta (nejen těch, které se službami spojenými s

virtuálními  aktivy  souvisí)  -  aby  bylo  možno  úplně

porozumět jeho aktivitám.

(2) Dále,  zjistí  zaměstnanec  také  to,  zda  klient  bude  jednat  nebo 

jedná  výhradně  svým  jménem  nebo  zda  zastupuje  nebo  bude

zastupovat

jinou  osobu  (jedná  se  zejména  o  tzv.  Agency

Agreement).  Je-li  tomu  tak,  provede  zaměstnanec  kontrolu  tak,

aby  zjistil,  porozuměl  a  zdokumentoval  i  aktivity  zastoupené

osoby,  její  vlastnickou  a  řídící  strukturu  a  skutečného  majitele,

jako  by  se  jednalo  o  klienta  samotného.  Dále  zaměstnanec  získá

dokumenty o zastupování.

Postup při zjišťování a ověřování údajů

(1)  Zaměstnanec  zjišťuje  údaje  nezbytné  k  provedení  kontroly 

primárně  vlastním  šetřením a z dokumentů, které má k dispozici,

a dále také z prohlášení klienta.

(2) Účel  obchodního  vztahu  vyplyne  často  z  rozhovoru  s  klientem,

případně ho klient sám prohlásí.

(3) Zdroj  peněžních  prostředků  vyplyne  často  z  účetních dokumentů 

zakládaných  do  sbírky  listin  klienta  zapsaného  do  obchodního

rejstříku v ČR, z publikovaných výročních zpráv, ze živnostenských

oprávnění,  které  klient  má  a  díky  nimž  generuje  peněžní

prostředky.  Zdrojem  se myslí jednorázová událost (např. dědictví,

prodej  nemovitosti,  výhra,  prodej  jiného  majetku  atd.)  nebo

soustavná  činnost  (prostředky  pocházející  z  podnikání  klienta,  z

jeho zaměstnání apod.). Zaměstnanec musí vždy získat dostatečně

podrobné  informace,  aby  mohl  zdroj  prostředků  ověřit,  tj.

posoudit, zda jsou takovéto zdroje možné a případně také legální.

Jedná-li  se  o  jednorázové  zdroje,  musí  zaměstnanec zjistit i další

podrobnosti  (např.  dědictví  po  které  osobě  a  v  jaké  výši,  prodej

kterého majetku a v jaké výši, výhra u kterého provozovatele hry a

v jaké výši).V případě opakovaných příjmů jejich zdroj, tj. označení

podnikání  případně  zaměstnavatele  a  přibližná  výše  těchto

pravidelných příjmů.

(4) Seznam všech zemí, kde má klient (fyzická osoba) státní občanství 

a také trvalý nebo jiný pobyt, jakož i seznam všech zemí, kde má

klient (právnická osoba) sídlo nebo provozovnu, zjistí zaměstnanec

buď  vlastním  zjišťováním,  např.  z  internetových  stránek  klienta,

nebo také z prohlášení klienta.

(5) Informace  o  vlastnické  a  řídící  struktuře  a  o  skutečném  majiteli 

klienta,  právnické  osoby  zjistí  zaměstnanec  zejména  vlastním

zjišťováním z veřejně dostupných informací. Příklady zdrojů:

(a)  veřejný  rejstřík,  rejstřík  svěřenských  fondů  nebo  evidence 

skutečných  majitelů  vedený  orgánem  veřejné  moci  České

republiky

(b) podobný rejstřík jiného státu  

(c)  jakýkoli  jiný  zdroj  nebo  kombinace  zdrojů,  které  povinná